SpSM - SPORTOVNÍ STŘEDISKO MLÁDAŽE

Lesnaté prostory zvané MUNA se nachází na vrcholku kopce Bukovec (dříve něm. Buchberg), podle nějž byla pojmenována i čast obce Mikulovice nad kostelem. Mezi tímto místem, Širokým Brodem, osadou Salisov a vrchem Strážisko býval volně přístupný les v majetku vratislavského biskupství. Procházela tudy také stará říšská cesta z Frývaldova (od r. 1947 Jeseník) přes Salisov na Ondřejovice a Zlaté Hory. Ztratila na významu po vybudování nové silnice a železnice v údolí říčky Olešnice ve 2. polovině 19. století, byla však dále používána pěšími jako zkratka. Osud tohoto území změnilo připojení Sudet k Německu a 2. světová válka.
Vznik muničního skladu
Po obsazení Jesenicka německou Třetí říší v roce 1938 vybrali důstojníci wehrmachtu zdejší les, místními nazývaný Buchenwald, pro zřízení velkého vojenského skladu. V roce 1940 byla vybudována železniční vlečka a práce na výstavbě areálu „Heeres-Munitionsanstalt Niklasdorf" se naplno rozběhly. Na těžkou práci sem byli zpočátku posíláni totálně nasazení Poláci a Češi z okupovaných území, později se k nim připojili také váleční zajatci ze zajateckého tábora v Lambinowicích u Opole (ném. Lambsdorf, Oppeln).
Zajatí vojáci zde vybudovali několik desítek dlouhých nízkých baráků, které sloužily jako skladiště. Některé z nich byly později využívány k plnění a kompletaci nábojnic.
Sběrné středisko odsunu Němců Mikulovice
Po ukončení 2. světové války bylo v Muně vytvořeno internační středisko, v němž začaly československé úřady shromažďovat německé obyvatelstvo z okolního regionu. Pro svou rozlohu, kapacitu a železniční vlečku byl tábor vybrán jako ústřední místo odsunu původních obyvatel Jesenicka.  Dle zachovaných dokumentů prošlo Munou při odsunu na 52 000 lidí.


Více zde: https://mesteckonamune.webnode.cz/trocha-historie/

Lesnaté prostory zvané MUNA se nachází na vrcholku kopce Bukovec (dříve něm. Buchberg), podle nějž byla pojmenována i čast obce Mikulovice nad kostelem. Mezi tímto místem, Širokým Brodem, osadou Salisov a vrchem Strážisko býval volně přístupný les v majetku vratislavského biskupství. Procházela tudy také stará říšská cesta z Frývaldova (od r. 1947 Jeseník) přes Salisov na Ondřejovice a Zlaté Hory. Ztratila na významu po vybudování nové silnice a železnice v údolí říčky Olešnice ve 2. polovině 19. století, byla však dále používána pěšími jako zkratka. Osud tohoto území změnilo připojení Sudet k Německu a 2. světová válka.
Vznik muničního skladu
Po obsazení Jesenicka německou Třetí říší v roce 1938 vybrali důstojníci wehrmachtu zdejší les, místními nazývaný Buchenwald, pro zřízení velkého vojenského skladu. V roce 1940 byla vybudována železniční vlečka a práce na výstavbě areálu „Heeres-Munitionsanstalt Niklasdorf" se naplno rozběhly. Na těžkou práci sem byli zpočátku posíláni totálně nasazení Poláci a Češi z okupovaných území, později se k nim připojili také váleční zajatci ze zajateckého tábora v Lambinowicích u Opole (ném. Lambsdorf, Oppeln).
Zajatí vojáci zde vybudovali několik desítek dlouhých nízkých baráků, které sloužily jako skladiště. Některé z nich byly později využívány k plnění a kompletaci nábojnic.
Sběrné středisko odsunu Němců Mikulovice
Po ukončení 2. světové války bylo v Muně vytvořeno internační středisko, v němž začaly československé úřady shromažďovat německé obyvatelstvo z okolního regionu. Pro svou rozlohu, kapacitu a železniční vlečku byl tábor vybrán jako ústřední místo odsunu původních obyvatel Jesenicka.  Dle zachovaných dokumentů prošlo Munou při odsunu na 52 000 lidí.


Nástup armády
Zdejší jednotka, útvar č. 8189, měla stěžejní pozici u výzbrojní správy se zaměřením na dělostřelectvo a raketová vojska. Zajímavostí je, že spadala pod ministerstvo vnitra, nikoli obrany. Kromě skladů v Mikulovicích měl tento útvar ještě odloučené sklady Smolkov (okres Opava), Králíky a Mladkov (okres Ústí nad Orlicí). Celkem bylo na území Čech, Moravy a Slezska osmnáct podobných vojenských zásobovacích základen. ČSLA provedla také výstavbu nových objektů, především areálu tzv. nové posádky u Mikulovic v 50. letech, a rozšíření silničnísítě. Na stavebních pracech se podíleli příslušníci pomocných technických praporů - „černí baroni".
Budovy
V areálu byly štábní budovy a ubikace strážní jednotky, sklady týlu, konzervační linky munice a náhradních dílů, skladové haly, zděné sklady munice, skladové kobky, dřevěné „kolny", velkoplošné přístřešky, stolařské a zámečnické dílny, autodílna, požární zbrojnice, psince, kuchyňský blok s jídelnou, síní tradic a knihovnou, ošetřovna se stálým lékařem a lůžkovým oddělením. Posádka měla vlastní diesel agregát a zdroj pitné vody.
Co bylo ve skladech?
Ve skladových objektech byla uskladněna klasická pěchotní munice, dělostřelecká a dělostřelecká raketová munice a protiletadlová munice pro útvary protivzdušné obrany. Dále zde byla také zabezpečovací technika k jednotlivým zbraňovým systémům (přepravníky, kontrolní stanice, pojízdné agregáty a další). Areál byl zabezpečen strážní službou doplněnou o hlídky se psy, stráž fungovala nepřetržitě.
V 80. letech zde probíhala likvidace nosičů jaderných zbraní s mezinárodní kontrolou prováděných dohodnutých likvidací dle smlouvy SALT II. Na začátku 90. let byl postaven vysokonapěťový ohradník, který však nebyl nikdy spuštěn a pokračovalo se klasickým střežením.
Konec útvaru č. 8189-špatná zpráva pro region
 Přestože šlo o jedinou posádku v okresech Jeseník, Šumperk a Bruntál, vojenské ústředí začalo uvažovat o jejím zrušení. Mikulovičtí vojáci vkládali po vstupu do NATO naděje do možné užší spolupráce s polskou armádou, ale k té už nedošlo. V roce 2004 bylo rozhodnuto o zrušení útvaru č. 8189 k 31. prosinci 2005. Pro mnoho lidí to znamenalo ztrátu práce, mnoho vojáků z povolání odešlo do zálohy.
Co s prázdným areálem?
Od 1. ledna 2006 připadl vyprázdněný areál se všemi objekty a infrastrukturou obci Mikulovice. Až do konce roku 2008 zůstával areál oplocen a byl střežen bezpečnostní službou ministerstva vnitra. Od roku 2009 probíhá postupná likvidace některých jeho částí. Několik budov bylo novými vlastníky rozebráno za účelem získání dřeva a stavebního materiálu. Obec Mikulovice nechala na jaře 2009 vytrhat železniční trať a prodala kolejnice a jejich příslušenství do šrotu. Zároveň se začaly objevovat krádeže elektroinstalace, kovu a střešní krytiny. Obec také demontovala oplocení.
Současnost a budoucnost
Na začátku roku 2010 nabídla obec zbývající neprodejné objekty zdarma neziskovým organizacím. Více než dvě desítky budov získalo Hnutí Brontosaurus Jeseníky, které přišlo s nápadem vytvořit zde lesní „městečko neziskových organizací."
Severní část areálu je tak dnes využívána hlavně podnikateli, v centrální a jižní části se usídlily organizace, které pracují s dětmi a mládeží, dále je zde řada budov, které patří soukromým vlastníkům.


V polovině října byl rozeslán některým NNO (nestátním neziskovým organizacím) z celé ČR e-mail s názvem Post-Munová výzva, který se záhy začal šířit i mezi další. Výzva zněla: každá neziskovka dostane s minimálními náklady do bezplatného pronájmu objekt, pokud doloží jeho smysluplné využití a zapojí se do další spolupráce.
Brzy se objevili zájemci z různých koutů republiky. O objekty na Muně se začali ucházet Zálesáci Přerov, několik organizací skautů ze severní i jižní Moravy, Tábornická unie ze Šumperka, sociální sdružení Sedm paprsků z Prahy, Přátelé indiánů, Klub přátel Jaroslava Foglara, Legionářská obec, Šermířský spolek a další a další. Začaly probíhat návštěvy zájemců, konzultace a stanovování pravidel pronájmu.
Mezi závazky budoucích obyvatel městečka bude patřit nejen péče o vzhled a stav svého objektu, ale také podíl na pořádání velké společné akce jednou ročně.
Připravovány jsou další plány na oživení Muny jako areálu pro zážitkovou pedagogiku, na zachování jejího historického odkazu a nový rozvoj oblasti. Bude zajímavé sledovat dále vývoj tohoto neobvyklého projektu.